Loupak.cz - Vtipy

„Odcházím do svého golfového klubu,” oznamuje ženě lord Cunningham.
„A co tam budete dělat?” táže se sarkasticky lady Patricie. „Jak vás znám, sire, nikdy se do žádné jamky netrefíte!”

Nový nájemník v domě. Na konci chodby jsou otevřené dveře, tak do nich nahlédne a vidí ženu, jak se drží za prsa a skáče ze stolu na zem. Vedle stolu sedí chlap na nočníku a drží deštník. Nový nájemník jde k výtahu, potká domovníka a ptá se ho: „Ty lidi tam vzadu..., nemám zavolat doktora?”
A domovník na to: „To jsou hluchoněmí. Ona mu říká, ať skočí pro mléko, a on, že tam prší a že se na to může vysrat.”

V horském hotelu švýcarských Alp sedí ve vinárně lord Beefsteak ve společnosti šarmantní Francouzky, objednává další whisky a znuděně praví: „Je tu vskutku nádherně, avšak - jak se mi to jeví - tak ta sněhová bouře potrvá delší dobu. U nás v Anglii se říká, že v takovém počasí se dají dělat dobře pouze dvě věci...”
„Och, milý lorde, bridž jsem se naštěstí dosud nenaučila!”

Kdy potkáte nejvíc známých?
Ráno, když spěcháte do práce.

Sluha přikvačí do domu a křičí: „Sire, lady Sarah spadla při projížďce do rokle i s koněm. Lituji, ale koně jsem musel ihned na místě zastřelit.”
„A kde je lady?” zeptá se lord.
„V nemocnici, sire.”
„Jean!” rozčílí se pán domu. „Proč s sebou nevozíte tu dvojhlavňovou pušku?!”

Sluha oznamuje lordovi, který se právě vrátil z dlouhé cesty: „Sire, mám pro vás dvě zprávy - špatnou a dobrou. Dobrá je, že si lady koupila nový vůz za třicet tisíc liber a starý prodala v bazaru za osm tisíc. Špatná zpráva, že ten starý vůz byl Rolls - Royce po vašem otci!”

Lord přijímá nového sluhu a vysvětluje mu jeho povinnosti: „Jamesi, ráno vstanete za rozbřesku, zatopíte v jídelně, nachystáte mi vanu, vykartáčujete oblek, donesete ranní tisk, připravíte a naservírujete mi snídani. Pak vyvenčíte mé psy, připravíte mi jezdeckou uniformu a začnete připravovat oběd. Na stole bude přesně ve dvanáct hodin. Pak poklidíte v pokojích, obstaráte nákupy, přichystáte svačinu, nalijete mi sklenku brandy, zatopíte v krbu a připravíte čaj a doutníky. Večeře bude o půl sedmé, pak přiložíte do krbu, přichystáte občerstvení hostům, odeberete jejich pláště a postaráte se o jejich pohodlí. Nakonec znovu vyvenčíte psy, vyvětráte, odestelete mi lože a připravíte krb na ráno. Potom si můžete jít lehnout. Chcete se ještě na něco zeptat?”
„Jistě, sire, nachází se v okolí nějaká kvalitní hlína?”
„Proč, Jamesi?”
„No, že bych ještě ve volném čase mohl pro radost pálit cihly.”

„Žán, dokážete spravit ty kukačkové hodiny?”
„Bohužel ne, pane.”
„To nevadí, Žán, tak každou hodinu zakukejte vy.”

Lord Webster nemá rád příliš mnoho slov. Jeho sluha William se mu v tom dokonale přizpůsobil. Zvolá-li jeho pán ráno: „Snídaně!”, William přinese snídani, teplou vodu na mytí a osušku, vykartáčuje oblek, vyčistí boty, pomůže Jeho lordstvu s oblékáním a nechá přistavit kočár. Jednoho rána se však z ložnice ozve neobvyklé: „Nemocen!”
William příliš dlouho nepřemýšlí a odchází z domu. Když se vrátí po hodině zpět, ptá se ho Jeho lordstvo dotčeně, kde byl.
„U lékaře, vyzvednout léky, objednat notáře kvůli poslední vůli, nechat vytisknout parte a zajistit pohřeb.”

Lorda probudí v noci jakýsi šramot. Vezme kulovnici a jde chodbou. Vtom slyší podezřelé zvuky z ložnice své lady. Zatluče na dveře a k jeho překvapení vyjde Jean ve spodním prádle. Lord se udiveně ptá: „Jean, co děláte v noci v ložnici mé lady?”
Jean lhostejně odpoví: „Souložili jsme, můj pane!”
Lord se zamyslí a pak vyhrkne: „Souložili, souložili... Á, už si vzpomínám, příjemné... příjemné!”